Níže je uvedena statistika účastníků na MUM rozdělená na podle účasti na 7 etapách nebo jen na některých etapách.

Ještě před závěrečným shrnutím celkových výsledků přináším některé momenty z průběhu letošního ročníku, na které lze stěží zapomenout, případně si je nelze nepřipomenout.

Tak lze krátce charakterizovat poslední Cimrmanovu etapu vedoucí z Lomnice do Lomnice. Technický popis trasy není složitý. Každé kolo obsahuje jeden dlouhý kopec a jedno dlouhé klesání. Rovné úseky na trase této etapy prakticky nenajdeme. Stoupání i klesání je spravedlivě rozděleno na část vedenou terénem a část vedenou po silnici. Konkrétně stoupání začíná na 6. a končí na 13.km, což se opakuje od 24. do 31.km. Náročný je počáteční asi kilometrový lesní úsek hned za občerstvovací stanicí číslo 1 a poté závěrečné 2 km dlouhé silniční stoupání z Rašova ke Kozárovu. Běhen ca 7 km běžci vystoupají asi 330 výškových metrů. Klesání dlouhé 9 km začíná terénním úsekem a dále pokračuje po silnici a po cyklostezce. Na Cimrmanově trase si tedy každý přijde na své, vrchaři, tempaři, silniční i terénní typy běžců. Celkové převýšení trasy činí necelých 800 metrů, největším soupeřem všech je však spíše únava z šesti předešlých absolvovaných etap.

Předposlední Bystřická etapa přináší mix terénních a silničních úseků. Celkové převýšení dosahuje téměř 1.000 výškových metrů, start je o 100 m výše než cíl. V první polovině etapy až po třetí občerstvovací stanici ve Věchnově na 20.km jde převážně o terénní běh s četnými stoupáními a klesáními po lesních, polních a lučních stezkách. V této části etapy nenalezneme extrémě dlouhá stoupání a klesání, nicméně časté střídání výběhů a seběhů je velmi náročné a mezi účastníky se jí někdy říká Šikulova pomsta a to podle autora a současně traséra velmi dobře značené trasy. To co zde naopak nalezneme to jsou jedinečné výhledy do okolí, především nezapomenutelný pohled, který se naskýtá na 10.km na obec Vír, ležící o 150 výškových metrů níže, než trasa etapy vedená po úbočí zalesněných kopců.

Olešnická etapa je mezi ostatními etapami výjimečná největším podílem asfaltového povrchu a také zřejmě nejdelším nezapomenutelným stoupáním. Pohodový asfaltový úsek začíná na 12 km ve Víru a pokračuje kouzelným údolím podél řeky Svratky až ke třetí občerstvovací stanici situované na 18 km ve Švařci. Odtud začíná náročné, táhlé, více než 3 km dlouhé stoupání s převýšením ca 250 m přes Brťoví do Prosetína. Necelých celkových 800 m převýšení etapy doplňuje stoupání z Hodonína směrem na Černovice a poté z Brumova do Sýkořského lesa.