Ještě před závěrečným shrnutím celkových výsledků přináším některé momenty z průběhu letošního ročníku, na které lze stěží zapomenout, případně si je nelze nepřipomenout.
Slavnostní zahájení
Tradiční zahájení na Městském úřadu v Lomnici bylo zpěstřené malou slavností, kterou se stalo předání listů Čestného člena ČAU Tomáši Ruskovi a Jaroslavovi Kocourkovi, zakladatelům a propagátorům našeho ultravytrvaleckého hnutí a vynikajícím maratoncům a ultramaratoncům a to, ve světovém měřítku. Třetí pamětní list byl také předán Stanislavovi Juránkovi za jeho podporu masovému i výkonostnímu běhání a osobní příklad.
Ivan Ďurkovský již po devatenácté!
Neuvěřitelnou odolnost, vytrvalost a věrnost závodu projevuje náš slovenský kolega Ivan. Těšíme se, že příští rok při 22. ročníku společně oslavíme jeho jubilejní 20. účast při Moravském ultramaratonu.
I v 73 letech lze běhat ultramaratony
Na vlastní oči jsme mohli obdivovat vitalitu a energii paní Sigrid Eichner, která je s téměř tisícovkou absolvovaných maratonů a sedmi sty ultramaratony bezesporu nejzkušenějším účastníkem závodu. O tom, že si stále udržuje skvělou kondici, svědčí to, že se oproti loňskému roku zlepšila v celkovém součtu o 1:16 hod!
Běhající politik, nebo běžec, který je nejpopulárnějším politikem?
V komunitě běžců rozhodně platí varianta č. 2. Stanislav Juránek neodmyslitelně patří k závodu a to nejen svojí přítomností v každé etapě. Jeho náročné profesi byl příznačný i příjezd na start první etapy v okamžiku startovního výstřelu. S úsměvem vyskočil z auta a se slovy „ještě si musím vyzvednout startovní číslo“ a běžel proti startujícím.
Ultramaraton jako kontaktní běžecká disciplína
Čelo závodu absolvovalo první etapu při četných změnách v pořadí téměř v těsném kontaktu a to i po 33 absolvovaných kilometrech při zdolávání extrémě prudkého stoupání ke Křížovicím. Stejně tak byl velmi neobvyklý rozdíl 2 minut mezi třetím a osmým běžcem v pořadí této etapy.
Masová účast v závěrečné etapě
To nejlepší nakonec – to platilo i o nejpočetněji obsazené poslední etapě, na jejíž start se postavilo celkem 72 běžců a běžkyň. Ještě že se poslední etapa startuje intervalově v rozmezí dvou a půl hodiny.
O vítězi rozhodlo 10 m
Pouhých 10 m, což v podmínkách terénního maratonu představují 3 sekundy, dělilo v cíli poslední etapy vítěze Romana Chlupa a druhého v pořadí Josefa Cacka. Těsný rozdíl podtrhuje skutečnost, že nešlo o přímý souboj, neboť start obou proběhl intervalově v různých časech.
11 hodin dlouhý maraton
Neuvěřitelný výkon podala paní Gunla Eberle z Německa, v poslední etapě překonávající krizi a odmítající požadavek organizátorů ukončit běh, která dorazila do cíle v době, kdy ostatní se potýkali s rautem po slavnostním vyhlášení výsledků.
Vyrovnanými výkony ke třetímu místu
Naprosto nejvyrovnanější výkony bez výkonostních rozdílů podával po celý týden strojově běžící Milan Adamec. Rozdíl v čase jeho nejrychlejší a nejpomalejší etapy činil pouhých 7 minut. Tímto způsobem si specialista na rovinné distance, 100 km a 24 hod, doběhl v náročném terénu pro celkové třetí místo a bronzovou medaili z MČR.
Vysoko položená laťka pro příští roky
Přes patnáct tisíc kilometrů je vzdálenost, kterou dohromady absolvovali všichni účastníci letošního ročníku. Kolik to bude příští rok?
Nejen kvantita, ale i kvalita
Kvantitu určují počty startujících, kvalitu jejich výkony. Srovnáním loňských a letošních celkových časů zjistíme, že vítěz Daniel Orálek se oproti loňsku zlepšil o 2:13 hod, skokanem roku však je Pavel Sedlák, který meziročně výkonnostně poskočil o neuvěřitelných 6:45 hod, velký potenciál prokázal Ondra Strnad zlepšením o 2:12 hod, ze zahraničních běžců vynikl nejlepší z nich Michael Kiene, u něhož rozdíl činí 2:41 hod, již zmíněný Ivan Ďurkovský se zlepšil o 2:05 hod a nestor závodu málomluvný Andrasz Maczo z Maďarska, se ve svých 64 letech zlepšil o 4:45 hod!
MiniMUM zapustil kořeny
MiniMUM představující ideální předstupeň před absolvováním celého Moravského ultramaratonu se ujal. V celkovém hodnocení soupeřilo 11 účastníků, kteří na jednotlivých etapách dosahovali velmi kvalitních časů a poráželi nejrychlejší běžce celého seriálu.
Slavnostní vyhlášení výsledků – raut opět nezdolán
Závěrečný ceremoniál, stejně tak jako vloni, se uskutečnil po poslední etapě v jídelně základní školy. Ceny nejlepším předával starosta městyse Lomnice pan Milan Vojta a náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pan Stanislav Juránek. Byli to – vítěz MUM Daniel Orálek, který si dovolil poslední etapu neběžet zcela nadoraz, druhý Michal Kovář a třetí Milan Adamec, kteří absolvovali MUM poprvé. Na dotaz zda poběží i příště Michal bez váhání sdělil, že zcela jistě, zatímco Milan zřejmě dá přednost kratší tříetapové distanci. Čtvrtý Pavel Sedlák, pátý Jaromír Vicari, šestý Ondřej Strnad a sedmý, nejlepší zahraniční běžec, Michael Kiene se oproti loňsku významně zlepšili, osmý Jiří Bezrouk si v prostředních etapách prožíval běžeckou krizi (pokud to již nebyla krize středního věku), devátý Petr Dostálek skvěle běžel především prvních pět etap (s průměrem pod 4 hod/etapu), desátý byl Pavel Marek, pro kterého poslední etapa byla tou nejrychlejší. Mezi ženami neměla konkurenci Zdeňka Komárková, která celkově i mezi muži obsadila skvělé 13. místo, druhá doběhla Sabine Heil z Německa (celkově 22.), těsně o 3 minuty před Veronikou Kleinovou (celkově 23.). Rozdíl 3 minuty na 301 km představuje pouhopouhých 360 m, což je ca 0,1% celkové délky závodu! Vítězem v kategorii MiniMUM se stal Josef Cacek, mezi ženami s přehledem zvítězila Alena Žákovská. Slavnostním vyhlášením závod skončil, nicméně jeho duch běží dál. Letošní ročník znamenal významný posun jak v účasti, tak i v dosažených výkonech. Pro organizátory to je další výzva a možná i dilema jakým směrem se dál ubírat, kam závod posunout, co pro jeho účastníky udělat. Budoucnost však nebudou tvořit organizátoři, tu budou vytvářet účastníci, startující běžci a běžkyně. Za organizační výbor proto prosím o Vaše postřehy, náměty ke zlepšení, kritické připomínky tak, aby příští a další ročníky vyhovovaly především Vám, abyste se do Lomnice rádi vraceli a abychom se společně za rok setkali a šli si zaběhat. Děkujeme za Vaši účast a těšíme se za rok na běhanou!
Jiří Bezrouk, běhající organizátor